Historie Ostravy
První písemnou zmínku o Ostravě (dnešní Moravské Ostravě) nalézáme v listině olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku z 29. 11. 1267. Statut města získala Ostrava mezi lety 1267 – 1279. Město bylo založeno německými kolonisty na místě, kde sídlila starší slovanská osada. V blízkosti brodu přes řeku Ostravici, na obchodní stezce z Opavy do Těšína a Krakova. Ještě starší je první písemná zmínka o protější Slezské Ostravě, a to už z roku 1229. Těšínsko bylo až do roku 1327 součástí polského státu (odtud také dlouho užívaný název Polská Ostrava) a ke střežení státní hranice na řece Ostravici byl postaven hrad, který je poprvé zmiňován v roce 1297. Samotné jméno Ostrava vychází z názvu řeky, tehdy zvané Ostrá (ostrá tj. rychlá voda).
Město s téměř tisíci obyvateli bylo vybudováno jako centrum biskupských vesnic z blízkého okolí. Městské jádro tvořilo pravidelné čtyřúhelníkové náměstí(dnešní Masarykovo), obklopené přízemními dřevěnými měšťanskými domy.V blízkosti se nachází kostel sv. Václava. Ten byl jedinou kamennou stavbou. Městské hradby byly budovány až ve druhé polovině 14. století. Částí opevnění byl snad i městský hrad – sídlo biskupského purkrabího – jehož existenci však dnes připomíná pouze název ulice Zámecké. V letech 1830 až 1839 byly hradby postupně bourány, zmizely také městské brány. Dnes hradby připomíná pouze název ulice Na Hradbách a fragment v blízkosti kostela sv. Václava. Nejvyšším představitelem města v předhusitském období byl fojt. Pravděpodobně z erbu prvního dědičného ostravského fojta pochází také nejstarší figura městského znaku Ostravy, osedlaný kůň bez uzdy. Měšťanská samospráva se v té době skládala z purkmistra a čtyř konšelů. Dokladem o rostoucím hospodářském významu města je udělení práva konání výročního trhu císařem Karlem IV. v roce 1362.